Bojové sportyStoupající hvězda MMA Lengál: Perou se i synové, hokej u nás je...

Stoupající hvězda MMA Lengál: Perou se i synové, hokej u nás je zkorumpovaný

Sláva rodáka ze Znojma pomalu ale jistě roste. Koneckonců, tohle jsou slova promotéra OKTAGON MMA Ondřeje Novotného: „Vládnout v K1, boxu a MMA v takové podobě? Je to můj osobní hrdina za rok 2022!“ Řeč je o Vlado Lengálovi, sympatickém bojovníkovi, který hned při setkání nabídne tykání a rozhovoří se o amatérském fotbale, kde to občas lítá, tak i o mládežnickém hokeji, kde zase lítají… úplatky. Ale především pak o nadcházejícím zápase v kleci, který se koná už 11. února v Mnichově a soupeřem mu bude Brazilec Michael Deiga-Scheck.

Jak probíhala transformace z hokejisty na bojovníka?

Chodil jsem boxovat ještě v době, když jsem hrál hokej. A na hokeji jsem se často pral. Jednou jsme hráli turnaj a frajer mě chytil do kravaty před brankou. Najednou celá střídačka stála a začala hučet. Byl jsem klučík, bylo mi 18 let, machýrek, co měl dvě náušnice. Vytrhl jsem hlavu i s náušnicemi a začal jsem to „bombit.“ Borce jsem sundal, rozhodčí nás vyhodil do konce a šli jsme do šatny. Byl to kámoš, se kterým jsem dřív hrál, což jsem ani nevěděl. On už měl hrát za chlapy, ale měl tehdy výjimku. Ale úplně v pohodě jsme si podali ruku. A jednoho kamaráda dědeček po zápase říkal: Co to tam máte za boxera v týmu? Takže já jsem začal chodit boxovat, ještě když jsem hrál za juniory hokej.

Poté když jsem začal boxovat a měl jsem za sebou pět zápasů, tak vnitřně jsem se začal ptát: Proč to dělám? To bolí. Proč jdu na zápas? Proč se vůbec s někým peru? Po zápase se ale dostaví pocity, že jsem byl v ringu sám a že jsem dokázal vyhrát. Nešel jsem střídat a jsem tady sám za sebe. Pocity vítězství jsou nenahraditelný. Jsou to chvíle, že si sáhneš na samý dno, proto ten sport děláme. Už Mike Tyson říkal, že oceňuje každýho, kdo vleze mezi provazy. Každej se s tím musí vypořádat sám a poté si sám každěj sáhne na dno svých sil. A o tomhle je MMA.

Je tedy i rozdíl v tom, že bojuješ sám za sebe, zatímco v hokeji vás je v týmu víc a může ti to v uvozovkách někdo pokazit?

Proto jsem šel do boxu. Navíc v hokejové juniorce je to tak zkorumpovaný, že pokud chceš hrát, tak musíš mít protekci. V boxu tě nikdo „neodrbe.“ Já si dveře otevřel sám. Nejsem žádnej objev roku, sem tu 15 let. Musíš zápasit a zároveň být vidět. Zápasník má určitý fáze, není to tak, že bys vždycky vyhrál. Ale pokud chceš bejt nejlepší, tak musíš porazit všechny. A u mě je to cesta, a ne nějakej lifestyle, který trvá pět let. Já takhle žiju a budu žít do konce života. Už ten odkaz dávám svým dětem a věřím, že i dalším lidem.

Je čas v tak plném programu na koníčky jako jsou hip hop a breakdance?

Dříve nebyly plné tělocvičny, kde si mohl trénovat a zdokonalovat se. Zároveň jsem chodil hrát každý pondělí hokej kvůli fyzičce v boxu, ale na to už můžu dávno zapomenout. Snažím se co nejvíce pracovat na mezerách, jaké mám. Abych nebyl jednostrannej. Já jsem boxer. A když jsem boxer, tak semnou někdo hodí třeba o zem, no. No tak vstanu. A takhle furt dokola. Já jsem v zápase snad ještě neboxoval, bojuju komplexně. Až si prosadím ještě boxing, tak budu úplnej mistr. Snažím se hlavně odpočívat s rodinou. A jedinej můj koníček je teď vesnickej fotbal, kde si poté dám malý pivo a párek a jsem spokojenej.

A není právě fotbal trochu nebezpečný? Stačí málo a kdokoliv tě může zranit.

Každý mi to říká. Ale já tvrdím, že nebezpečné je, že jdu po chodníku a může mě srazit auto. Pro mě je fotbal odreagování. Občas na mě někdo pořvává, ale já se snažím hrát férově, nejdu se tam porvat. Jednou se mi ale stalo, že mi dal frajer při zápase facku. Tak jsem mu dal dělo a on spadnul. V tu chvíli se na mě seběhnul celej tým (směje se). Byl to přátelák v jiným okrese a oni mě neznali. V tu chvíli jsem začal monitorovat, jak terminátor a říkal jsem si: Toho sundám, toho sundám! Ale pak jsem si hned uvědomil: Ty vole, to mě ale zavřou. Takže to vyhaslo. Já ani takový ostudy nechci dělat a nechci se do takových situací dostávat. Jinak ještě k otázce, já už zranění měl, byl jsem na operaci s ramenem, to jsem byl rok mimo. Půl roku jsem měl zlomenej čtvrtej a pátej metakarp, pak jsem měl zlomenou čelist, teď mi budou rovnat nos… Musíš se otřepat a jí dál. Můj cíl je titul a k němu není deset zápasů. Stačí dva nebo tři zápasy, seš star a máš kredit. Je to vážně těžký, ale chci dosáhnout toho nejvyššího.

Zápas proti Scheckovi se blíží, nezbývají ani dva týdny. Tak jak se cítíš?

Parádně, jsem připraven a strašně se na to těším. Držím se názoru, že bojovník by se měl pořád udržovat ve formě. Dneska to funguje tak, že bojovník musí bejt připravenej a drapnout největší výzvy. Seš v laufu a jedeš. Pokud je chuť a drajv, tak jeď dál.

Lengal vs Scheck… Když si přečtu komenty na Instagramu, tak tam stojí „urvi to, není o čem, pomsta, Vlado ho zabije.“ Tak bude to tak?

Přeju si a udělám všechno proto, aby to tak bylo. Ale rád bych to uvedl na pravou míru. Není to zkreslený zápas, jak to lidí vidí. Je to zápas v Oktagonu a proti mně těžkej soupeř, co má kvalitu.

Všeobecně se ví, že ve tvojí váhové kategorii je silná konkurence jako Sanikidze, Buchinger, Tichota nebo nově Keita. Koho z těchto jmen vnímáš jako největšího rivala a koho chceš sundat na cestě za titulem?

Tohle je největší topka, která tady je. I v evropským měřítku. Ivan Buchinger je úplně největší strop. Pokud chceš vyhrát, tak musíš porazit ty nejlepší. A já bych chtěl. Domluvil jsem se s Ondrou a on mi říká: Chceš titul? Ok. Pojď odspodu a poraž je. To je moje cesta. Každým zápasem se zdokonaluju. Mluví za mě činy a ne slova, takže musím teď něco ukázat, abych podobný zápas dostal. Chci se tam dostat a je mi jedno, jak dlouho to bude trvat. Může se i stát, že Sanikidze přejde do jiné váhy, Keita vyhraje a půjde do UFC, další dvojka třeba nebude připravenej na zápas – nepřeju nikomu nic špatného, ať jsou všichni zdraví – ale vždycky se může ta cesta nějak otevřít. Takže já nějakou vidinu mám, ale nyní se soustředím na Mnichov.

Máš šestiletého syna, který chodí na tvoje tréninky. Přál by sis, aby šel ve tvých stopách?

Přál bych si to. Hraje fotbal, zároveň chodí na judo a MMA pro děti. Řekl jsem mu několikrát, že to nemusí dělat, pokud nechce, protože to je hrozně složitý. A on mi řekl: Táto, víš, jakou si nechám příště zahrát nástupovku? Jako ty! Vidí rodiče jako vzor. Je bojovník, má to v sobě. Asi to vidí u mě, je to takovej šoumen. Když jsem chtěl hrát hokej, tak jsem vstával v půl pátý, abych stihnul autobus. On má všechno. Vozím ho na trénink i domů, dostává tam najíst, my jsme pomalu neměli co do huby… Takže pokud chce dělat něco naplno, já jsem jedině rád.

Jak vlastně vypadá dětské MMA?

Nemůžou být údery na hlavu. Učíme je hlavně úpolovou gymnastiku a nějaké lehké praní proti sobě, aby si toho druhého osahali. Takové lehké držení, škrcení, páčení. A když se bojuje podle pravidel, tak můžou i kopy na tělo. Zápas skončí vždycky remízou. Líbí se mi to, kluci se perou i doma. Já jim říkám: Buď se neperte a dělejte něco jinýho nebo když se chceš prát, tak choď na tréninky a dělej to pořádně… Chodí bojovat můj tříletej syn, protože dostal jako dárek rashguard (oblek fightera) a vždycky dělá kotouly nebo v uvozovkách nějakou gymnastiku. Půl hodiny to vydrží, a pak si jde hrát. Ale jde se vždycky prát. Nyní mi tvrdil, že škrtil šestiletého soupeře. A boreček plácal. Říkám mu: Tys ve třech letech uškrtil šestiletýho kluka? (směje se). Strašně se mi líbí, že dávám svým dětem nějakej odkaz. Je to moderní, vidí to odevšad. Hrajou doma FIFU nebo UFC, je to prostě Mainstream. Moje manželka jezdí taky na zápasy, takže kluci v tom od mála vyrůstaj. Jsou jak šílenci, furt se rvou. Ale ve škole maj úplně normální chování. To je o výchově. Říkám jim ať mladším pomáhají a od starších si nenechají nic líbit. A když tak jim řekni, že táta boxuje (směje se). 

Dříve jsi spolupracoval s nadací Červeného kříže. Co přesně jsi dělal a angažuješ se tam ještě dnes?

Angažoval jsem se v nízkoprahovým středisku, ta spolupracuje s Červeným křížem. Pro děcka jsme udělali den, kde si mohli vyzkoušet různý sportovní věci a my na ně dohlíželi. Dneska jsem bohužel nenavázal žádnou spolupráci od dob covidu. Takže nevím, jak se to změnilo. Ale asi by nebyl problém, na to nějak navázat. Dřív jsem byl hodně vidět ve školách. Mladí fotbalisti mě zvou na kempy a já tam dělám pádovou techniku a koordinační cvičení. A dneska jezdím i na tábory.

Jsi milovník tetování, na zádech máš například podobiznu Rocky Balboy. Tak přibyl by nějaký nový motiv v případě vítězství v kleci?

Víš, že jsem o tom zrovna včera přemýšlel? Fakt! Nemohl jsem spát a říkal jsem si, že kdybych získal titul, tak jestli bych si to nechal zvěčnit? Protože jsem jednou viděl, že zápasník měl vytetovanej černej pásek na břiše. Ale mě tetování hrozně bolí, a i proto nemám nic dodělanýho. Jinak bych byl celej počmáranej. Si všimni, že bojovníci mají všechno rozškrábaný, na sobě naplácaný… Já nemám skoro žádnej podkožní tuk a strašně to bolí. Cítím, jak mě bolej svaly. Ta bolest někoho baví, ale já chcípám.

Řekneš po dalším zápase opět, „zdravím mámu, je to doma?“

Říkala mi manželka, že to mám změnit. Mám prý říct něco na ní. Já to mám od Viktora Ujčíka, bývalého hokejisty. On byl hroznej srandista, když dal gól, tak hlásil na kameru. Já na něj koukal v televizi a říkal jsem si, že když budu jednou slavnej, tak budu zdravit úplně stejně. Takže to dělám a říkají to i moji synové. Jen si musím dát pozor, abych to fakt řekl do správný kamery, někdy to není ten hlavní záběr, co jde do televize. Když jsem bojoval s Ryšavým, tak měla moje máma šedesátiny a já se jí moc omlouval, že nepůjdu, protože zápasy mě živí. Ale do kamery jsem po zápase řekl, „Mámo, je to doma.“ Ona se dívala a byla moc šťastná.

Nejčtenější tento týden

Grand Slam of Darts přinesl šokující vyřazení favoritů. Končí Clayton, Rock i Smith, neuspěla ani Greaves

Nedělní program Grand Slam of Darts ve Wolverhamptonu přinesl pořádné překvapení. S turnajem se rozloučili hned čtyři nasazení hráči včetně Jonnyho Claytona, Joshe Rocka a Rosse Smitha. Přestože ženská hvězda Beau Greaves dokázala zvítězit, ani její výkon na postup do vyřazovací fáze nestačil.

LeBron James opět přepsal historii NBA. Překonal legendárního Kidda a dotáhl Philadelphii k vítězství

LeBron James znovu potvrdil, že ani ve 41 letech nepatří do starého železa. Hvězdný basketbalista pomohl Philadelphii 76ers k vítězství 131:124 nad Indianou Pacers a zároveň dosáhl dalšího historického milníku. Díky jedenácti asistencím se posunul na třetí místo historického pořadí NBA, když překonal legendárního Jasona Kidda.

Chytil ukončil dlouhé střelecké trápení. Dvěma góly sestřelil Vegas a stal se první hvězdou

Na takový večer čekal dlouhých třináct měsíců. Český hokejový útočník Filip Chytil se po sérii zdravotních problémů konečně dočkal gólu v NHL. A nezůstalo jen u jednoho. Dvěma trefami zařídil Vancouveru důležité vítězství 6:3 na ledě Vegas a vysloužil si ocenění pro první hvězdu zápasu. Canucks navíc ukončili sérii sedmi porážek.

Zverev nedal španělskému talentu šanci. Turnaj mistrů zahájil suverénní výhrou

Světová jednička Alexander Zverev zahájila Turnaj mistrů v italském Turíně přesvědčivým vítězstvím. Německý tenista porazil dvacetiletého Španěla Rafaela Jódara 6:4, 6:4 a připsal si první výhru ve skupině Johna McEnroea. Dvojnásobný šampion prestižního turnaje těžil především z výborného podání, na které jeho soupeř jen obtížně hledal odpověď.

Andrejeva ovládla Turnaj mistryň. Devatenáctiletá Ruska prošla turnajem bez ztráty setu

Ruská tenistka Mirra Andrejeva zakončila životní sezonu dalším velkým úspěchem. Devatenáctiletá hráčka při své premiéře na Turnaji mistryň v Indian Wells získala titul, aniž by ztratila jediný set. Ve finále porazila Ukrajinku Elinu Svitolinu 7:5, 6:3 a navázala na letošní triumf na Roland Garros. Zároveň se stala teprve druhou ruskou vítězkou prestižního turnaje v historii.

Shiffrin chyběla a přišlo překvapení. Aicher ovládla slalom v Levi a ukončila dvanáctiletou nadvládu

Německá lyžařka Emma Aicher se postarala o překvapení v úvodním slalomu Světového poháru ve finském Levi. Pouhý den po svých 23. narozeninách vybojovala první vítězství v této disciplíně a přerušila dvanáctiletou sérii, během níž na zdejší trati triumfovaly pouze Mikaela Shiffrin a Petra Vlhová. Druhá skončila Lara Colturi reprezentující Albánii, třetí místo obsadila Rakušanka Katharina Truppe.

Fritz zakončil sezonu triumfem ve Stockholmu. Po dramatickém finále získal dvanáctý titul kariéry

Americký tenista Taylor Fritz ovládl turnaj ATP 250 ve Stockholmu a připsal si dvanáctý titul profesionální kariéry. V sobotním finále porazil Argentince Thiaga Agustína Tiranteho 6:2, 4:6 a 7:6. O vítězi rozhodl až tie-break třetího setu, ve kterém zkušenější Američan potvrdil roli favorita. Devětadvacetiletý Fritz navíc získal svou první trofej z halového turnaje a sezonu zakončí mezi deseti nejlepšími hráči světového žebříčku.

Pastrňák skóroval, Boston přesto proti Minnesotě pohořel

David Pastrňák se v NHL znovu zapsal mezi střelce a přidal také jednu asistenci. Ani dva body českého útočníka však Bostonu nestačily. Bruins doma podlehli Minnesotě 2:6 a připsali si druhou porážku za sebou, zatímco hosté vyhráli osmý venkovní zápas v řadě.

Nosková schytala debakl, Siniaková jde do finále

Linda Nosková na Turnaji mistryň v Indian Wells do finále nepostoupila. V semifinále nestačila na Ukrajinku Elinu Svitolinu, které podlehla jednoznačně 2:6, 1:6. České barvy však dál drží Kateřina Siniaková, která si s Američankou Taylor Townsend zahraje o titul ve čtyřhře.

Portugalsko bez Ronalda utrpělo debakl. Dánsko pokazilo večer plný poct

Měl to být večer věnovaný jedné z největších legend portugalského fotbalu. První reprezentační zápas po odchodu Cristiana Ronalda však skončil pro Portugalsko tvrdým vystřízlivěním. Domácí tým podlehl v Lize národů Dánsku 1:4, přestože fanoušci i hráči připravili bývalému kapitánovi velkolepé rozloučení. Hlavní hvězdou utkání se stal dánský útočník Rasmus Højlund, který vstřelil dva góly.

Nizozemsko zničilo Řecko sedmi góly. Reijnders stihl hattrick za poločas, tým vyrovnal historický rekord

Fotbalisté Nizozemska předvedli v Lize národů mimořádný výkon. V pátečním utkání v Amsterdamu rozdrtili Řecko 7:0 a vyrovnali rekord nejvyššího vítězství v historii soutěže. Hlavní hvězdou večera se stal záložník Tijjani Reijnders, který už během prvního poločasu nastřílel hattrick. Domácí díky přesvědčivému triumfu převzali vedení ve skupině A2 a výrazně se přiblížili postupu do čtvrtfinále.

Sabalenka utrpěla šokující porážku. Svitolina ji vyřadila z Turnaje mistryň, v semifinále vyzve Noskovou

Ukrajinská tenistka Elina Svitolina se postarala o jedno z největších překvapení letošního Turnaje mistryň. V závěrečném utkání skupiny porazila světovou dvojku Arynu Sabalenku 6:3, 3:6 a 6:1 a zajistila si postup do semifinále. Běloruská favoritka na prestižním turnaji v Indian Wells končí. Svitolinu nyní čeká česká reprezentantka Linda Nosková, která svou skupinu vyhrála.

Chmelař a Hertl bodovali v NHL, Chytil se po zranění vrátil do sestavy Vancouveru

Čeští hokejisté o sobě dali vědět v obou pátečních zápasech NHL. Jaroslav Chmelař pomohl asistencí k jasnému vítězství New York Rangers 5:1 nad Vancouverem. Za poražené Canucks nastoupil po zranění Filip Chytil, který vynechal předchozích pět utkání. Bodoval také Tomáš Hertl. Jeho Vegas však doma podlehlo Nashvillu 2:3 po samostatných nájezdech. Predators tak natáhli vítěznou sérii už na sedm zápasů.

Smutný konec pro Muchovou. Turnaj mistryň opustila kvůli zdravotním problémům

Karolína Muchová zakončila svou životní sezonu nepříjemným způsobem. Česká tenistka kvůli zažívacím potížím nenastoupila k poslednímu utkání skupinové fáze Turnaje mistryň v Indian Wells. Proti Miře Andreevě ji zastoupila náhradnice Diana Shnaider. Třicetiletá Češka se tak s prestižním podnikem rozloučila bez jediného vítězství. I přes nepovedený závěr však může být s letošním rokem spokojená.

Jílek vstoupil do nové sezony vítězstvím. V Pekingu překonal rekord dráhy

Český rychlobruslař Metoděj Jílek zahájil novou sezonu Světového poháru ve velkém stylu. Dvacetiletý reprezentant ovládl v Pekingu závod na 5000 metrů a výrazně překonal rekord místní dráhy. Časem 6:04,77 navíc jasně předčil své největší soupeře. Druhého Nora Sandera Eitrema porazil o čtyři sekundy a potvrdil, že i po úspěšné olympijské sezoně patří mezi světovou špičku.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama