Roger Federer získá v roce 2026 místo v Mezinárodní tenisové síni slávy. Švýcarská legenda s 20 grandslamovými tituly uzavírá kariéru dalším silným symbolem. S ní se do síně dostane i komentátorka Mary Carillo, průkopnice ženského hlasu v tenisovém vysílání.
Roger Federer se dočkal pocty, kterou mnozí brali jako formalitu. Mezinárodní tenisová federace oznámila, že vstoupí do Síně slávy v první možné sezoně. V kariéře nasbíral 20 grandslamových trofejí a 103 titulů na okruhu ATP. Vedl Švýcarsko k historickému triumfu v Davis Cupu v roce 2014 a získal dvě olympijské medaile, včetně zlata ve čtyřhře se Stanem Wawrinkou v Pekingu 2008. „Je to obrovská čest stát vedle tolika velkých šampionů,“ řekl.
Zlatá éra a čísla, která vypadají nereálně
Federer patří do úzké skupiny osmi mužů, kteří dokázali kariérní Grand Slam. Vítězil osmkrát ve Wimbledonu, šestkrát na Australian Open, pětkrát na US Open a jednou na Roland Garros. Jako první muž v historii se dostal na hranici 20 grandslamových singlových titulů. Během kariéry držel pozici světové jedničky celkem 310 týdnů, z toho rekordních 237 v řadě. Sám přiznal, že na taková čísla na začátku ani nepomýšlel: „Na začátku kariéry jsem doufal v jeden titul. Nepředpovídal jsem, že jich přijde tolik.“
Jeho hra spojila eleganci, agresivní all-court styl a lehkost pohybu, která často vypadala samozřejmě. Rivalita s Rafou Nadalem a Novakem Djokovičem vytvořila období, které sám nazval zlatým časem tenisu. Carlos Alcaraz dnes mluví o Federerovi jako o vzoru: oceňuje, jak všechno dělá s elegancí a jak se choval k lidem na okruhu. Djokovič zase označil jeho sérii deset po sobě jdoucích grandslamových finále za výsledky, které nevypadaly jako lidské.
Konec na Wimbledonu a rozloučení v Laver Cupu
Poslední singlový zápas odehrál Federer v roce 2021 ve Wimbledonu, krátce před čtyřicátými narozeninami. O rok později oficiálně oznámil konec kariéry. Rozloučil se ve svém vlastním projektu Laver Cup, kde nastoupil do čtyřhry po boku Nadala. Záběry obou legend, jak po utkání sedí na lavičce se slzami v očích, obletěly svět. Federer tehdy znovu zopakoval, že celý život hrál hlavně proto, že tenis miluje, ne kvůli rekordům.
Když se dozvěděl o zařazení do Síně slávy, slavil doma se švýcarskou tenisovou mládeží. Zdůraznil, že vždy respektoval historii a šampiony, kteří šli před ním. „Aby mě takhle uznali lidé ze sportu a mí vrstevníci, je to hluboce pokorné,“ uvedl. V létě 2026 plánuje cestu do Newportu, kde převezme oficiální ocenění a zakončí tak oficiálně svou cestu z klubu ve Švýcarsku mezi největší postavy tenisových dějin.
Pocta i pro Mary Carillo
Do stejné třídy vstoupí také Mary Carillo. Bývalá hráčka se stala jednou z nejvýraznějších tváří tenisového televizního komentování. Jako první žena pravidelně analyzovala zápasy na velkých stanicích a otevřela dveře dalším komentátorkám. V kariéře získala šest cen Emmy a tři ocenění Peabody za práci na sportovních dokumentech.
Carillo dlouhodobě spojovala tenis s dalšími formáty, včetně pořadu Real Sports. Sama říká, že měla privilegium celý život „vyprávět příběhy tohoto nádherného sportu“. Nynější pocta pro ni představuje uznání za to, že pomohla změnit podobu tenisového vysílání. V Newportu se tak v roce 2026 setká elegantní tenisový génius z kurtu s průkopnicí, která tenis přiblížila milionům diváků u obrazovek.

