Jaromír Jágr ještě nevyslovil definitivní konec, ale zároveň dává jasně najevo, že další start už se rychle neblíží. V 54 letech už nechce podřizovat hokeji tolik času, energie a každodenní přípravy jako dřív. Hra ho stále baví, jenže poměr mezi obětí a tím, co mu dnes zápasy dávají, se podle něj změnil.
Naposledy nastoupil za Kladno 21. prosince. V této sezoně odehrál šest zápasů základní části, připsal si jednu asistenci a bilanci minus sedm. Rytíři pak vypadli v předkole play off se Spartou po porážce 2:3 na zápasy. Jágr zůstává i po loňském prodeji většinového podílu menšinovým vlastníkem klubu, s nímž je spojený nejen hráčsky, ale i osobně.
Hokej už nechce mít na prvním místě
Na přímou otázku, zda už skončil, odpověděl stručně: „Není to oficiální.“ Hned ale doplnil, že v jeho věku už mu nedává smysl tolik trénovat, připravovat se a obětovat hokeji velkou část života, když pak na ledě odehraje kolem dvanácti minut za zápas. Připočítává k tomu cestování i celý režim kolem mužstva. Právě to je podle něj hlavní důvod, proč se od dalšího pokračování spíš vzdaluje.
Podobně mluvil už v únoru, kdy naznačil, že fanoušci ho na ledě nejspíš znovu neuvidí, pokud se nestane zázrak. Teď tenhle dojem jen potvrdil. Hokej má pořád rád a brusle úplně neodložil, ale aktivní kariéra už pro něj není středem všeho. Místo další honby za starty si chce víc chránit čas, který mu zbývá pro normální a pohyblivý život.
Chce si užít roky, kdy může být aktivní
Jágr mluví otevřeně o tom, že nejde jen o věk v občance, ale hlavně o kvalitu života. „Pořád mě to baví, ale nevím, jak dlouho ještě budu aktivní, schopný chodit a užívat si života.“ Dodává, že právě tyto roky chce prožít po svém. Neřeší jen délku života, ale hlavně období, kdy člověk může být opravdu v pohybu, cestovat, setkávat se s lidmi a dělat věci, které chce.
Tomu odpovídají i jeho nejbližší plány. V uplynulých dnech se věnoval fanouškům při autogramiádě v obchodě se sportovními suvenýry nedaleko Philadelphie, kam dorazily zhruba tři stovky lidí. Chystá se také strávit nějaký čas v Miami. I z těchto detailů je patrné, že už hledá jiný rytmus než ten, který roky určoval sezonní kalendář, tréninky a zápasy.
Pokud už další utkání nepřidá, uzavře tím mimořádnou profesionální dráhu, která začala už v sezoně 1988/89 v Kladně. Po draftu v roce 1990 se stal jednou z největších postav NHL. S Pittsburghem vyhrál dvakrát Stanley Cup, v základní části NHL nasbíral 1921 bodů a v historickém pořadí produktivity je před ním jen Wayne Gretzky. Vedle toho zanechal stopu i v reprezentaci, s níž získal olympijské zlato v Naganu a dvě zlata z mistrovství světa.
Pokud už opravdu nenastoupí, může se mu v roce 2029 otevřít i cesta do Hokejové síně slávy v Torontu. Už teď ale platí, že jeho příběh patří k největším v dějinách českého i světového hokeje. Formální tečka zatím nepadla. Obsahově je však stále zřejmější, že se jedna výjimečná kapitola blíží ke konci.
