Wrexham prožil další rušný rok nejen na hřišti, ale i v zákulisí. Hollywoodští majitelé Ryan Reynolds a Rob Mac čelili emotivním telefonátům hráčů, kteří se potýkali s vlastními příběhy i tlakem dokumentu Welcome to Wrexham. Dva různé momenty, dvě různé emoce, ale jeden společný jmenovatel a to klub, který mění životy i mimo trávník.
Steven Fletcher patřil k hrdinům dvou postupů, ale jeho konec u klubu proběhl tvrdě. Po sezoně čekal na novou smlouvu, místo ní dostal verdikt o odchodu. Hněv v něm zůstal několik týdnů a telefonáty z vedení odmítal. „Nebyl jsem připravený s nimi mluvit,“ přiznal. Nakonec přiznal, že ignoroval i pokusy Reynoldse a Maca. Po uklidnění se oba aktéři znovu potkali a Fletcher slyšel přesně to, co potřeboval a to, že si ho vážili a že jeho práce měla smysl.
Hovory, které mění noc
Dramatickou chvíli prožil i jiný hráč, jehož jméno Reynolds z ohledu na soukromí neodhalil. Ten mu zavolal uprostřed noci vyděšený kvůli krátké scéně ve znělce dokumentu. Tvrdil, že pár vteřin na obrazovce může převrátit jeho život vzhůru nohama. Reynolds zrovna editoval film a volání ho úplně vyvedlo z rovnováhy. Hráč prosil, aby záběr odstranili. „V Polsku to teď někdo sleduje. Nemůžeš jen tak něco stáhnout a znovu nahrát,“ vysvětloval herec. Nakonec ale zjistil, že to možné je, a záběr zmizel.
Pro klub, který žije i na obrazovkách, jde o běžnou součást života. Welcome to Wrexham vyhrál ocenění, přivedl klubu globální fanoušky a změnil způsob, jakým svět sleduje malý klub z Walesu. Současně však otevírá hráčům dveře do veřejného prostoru, na který nejsou vždy připraveni. A někdy volají ve dvě ráno, protože jiná možnost prostě není.
Emocionální dozvuky sezony
Mac později dodal, že loučení s Fletcherem prožíval těžce i on. Popsal, jak spolu trávili čas v USA, hráli golf a propagovali klub, a pak během jediného dne všechno skončilo. „Zmínit jeho jméno je těžké,“ uvedl. Rozhodnutí trenéra Phila Parkinsona přijali oba majitelé jako nutnost, ale emocionálně se s ním vyrovnávali dlouho.
Fletcher mezitím uzavřel kariéru po 16 gólech ve dvou sezónách. Fanoušci ho vnímali jako symbol cesty vzhůru. Reynolds mu při odchodu veřejně napsal: „Nejsi součástí velikosti. Ty velikost jsi.“ Naopak anonymní spoluhráč, který volal kvůli záběru v titulcích, po zásahu produkce ustoupil do pozadí a pokračoval dál bez pozornosti, která ho děsila.
Wrexham tak prožil jeden rok, dvě diametrálně rozdílné krize a stejnou reakci vedení: dveře zůstávají otevřené, ať už jde o zkušeného střelce nebo hráče, kterého děsí pár vteřin před kamerou. Klub, který žije na hranici mezi sportem a showbyznysem, dál potvrzuje, že velký příběh neskládají jen góly, ale i tiché telefonáty ve dvě ráno.

