„Teď už nám Sparta neuteče,“ malovali si slávisté před sezonou 1994/1995. Přišel nový trenér, noví hráči, a tudíž nová naděje. Letenští navíc klopýtali a za sezonu vyměnili hned čtyři trenéry! Přesto díky strhujícímu finiši Slavii stejně předstihli. Výrazně k tomu přispělo jarní derby, na události zřejmě nejbohatší v historii ligy.
Od sezony 1994/1995 byl zaveden tříbodový systém, což se všeobecně kvitovalo. „Silné a častěji vyhrávající týmy si díky novému systému vybudují náskok, který bude potvrzovat rozdílné ekonomické postavení,“ zahrál si na věštce trenér U21 Ivan Kopecký.
Sparta se na začátku sezony nedostala do Ligy mistrů, když vypadla se švédským Göteborgem, což stálo místo trenéra Karola Dobiáše. „Herní projev a výkony mužstva se nám nelíbily, celkově jsme od Karolka čekali víc,“ řekl k celé věci prezident Mach. Povýšen byl asistent Vladimír Borovička. Jako pravou ruku dostal hrajícího asistenta v podobě ikony Chovance.
Spartě to nešlapalo, naopak největší rival z Edenu si pískal. Hlavními hvězdami byli mladí parťáci Patrik Berger a Vladimír Šmicer.
236. derby se hrálo na zrekonstruované Letné, kam se sparťané vrátili po devíti měsících strávených na Strahově. Kolem celé stavby bylo hodně diskusí, Mach totiž začal budovat Letnou načerno. Hlavní tribunu rekonstruoval bez stavebního povolení. Památkáři se čertili, že je chráněná a musí zůstat v současné podobě. Mach měl ovšem dobré vztahy s vedením města. Pokuta byla vyčíslena na jeden milion korun, modernizace pak na pouhých 270 miliónů.
Ještě den před výkopem Mach prohlásil: „Dnes ráno jsme obdrželi dodatečné povolení k užívání stavby. Ve dvaadvacet hodin opustí stadion pracovníci Metrostavu, ráno nastoupí pyrotechnici, kteří budou celý den provádět kontroly. Předejdeme tak poplachu, kdyby nějaký závistivec před utkáním zatelefonoval, že je na stadionu umístěna bomba.“ Divoké představy sparťanského bosse se nepotvrdily, zápas se bez problémů odehrál.
Utkání, kterého se účastnily i politické špičky, včetně tehdejšího premiéra Václava Klause, skončilo remízou 0:0. Zápas si pochvaloval slávistický útočník Knoflíček: „Hrálo se ve fantastické kulise, nový stadion můžeme Spartě jen závidět, není takový v Evropě široko daleko.“
Na konci roku 1994 Mach poprvé přiznal, že Sparta není v ideální finanční kondici. Své si k tomu řekli hvězdy Siegl s Frýdkem. „Dvojčata“ vyzradila do novin, že hráči nedostali prémie za titul. Prý se jednalo o částku 12 milionů korun. Když se vše dostalo na veřejnost, despota Mach to vyřešil po svém – rázně. Vyřadil je z kádru a poslal do béčka! Hvězdné duo odehrálo za rezervu jeden zápas, zapsali se do něj ale pamětihodně. Oba dva dostali červenou kartu. Áčko bez nich ale strádalo, a tak je tvrdý boss vzal zpět do prvního týmu.
Mach to rozjížděl na všech frontách. Z Hradce Králové koupil mladého útočníka Vratislava Lokvence, který byl přitom dohodnutý s Žižkovem. Ale Mach ho Čekanovi prakticky ukradl. Hráč byl ubytovaný na hotelu a ráno si ho šel manažer Žižkova Ivan Horník vyzvednout. Ale od recepční se dozvěděl, že pan Lokvenc už na hotelu není. V tentýž den vstřelil dva góly v poháru ČMFS. Za Spartu.
Ale ani poté se výsledky Sparty nelepšily, takže se Mach odhodlal k další hurá akci. V Německu našel pro Spartu nového trenéra. Přišel Jürgen Sundermann. Byl to vůbec první trenér – cizinec v české lize, nepočítáme-li Slováky. „Vedení klubu mě pozvalo na ligové utkání Sparty s Benešovem. Nadchla mě atmosféra, prostředí na stadionu, a tak jsem příliš neváhal,“ řekl bývalý trenér VFB Stuttgart, Schalke 04 či Štrasburku. A aby toho nebylo málo, Jozef Chovanec si sundal dres, kopačky hodil do kouta, navlékl kravatu a stal se z něho manažer. Za Spartu odehrál 322 zápasů a vstřelil 49 gólů.
Na hřišti to ovšem stále byla bída. Mistr prohrál po 12 letech v Brně a dokonce ve skromných podmínkách v Třebechovicích pod Orebem, kde závěr podzimu odehrával pozdější vítěz Poháru Hradec Králové. Rudí odehráli nejhorší podzim za posledních deset let a hleděli na záda nejen Slavii, ale i Žižkovu, Brnu a Liberci. Na rivala ztráceli sedm bodů. „Sparta se honosila pozicí suveréna českého fotbalu, ale to dnes neplatí. Stojíme před úkolem vytvořit nové mužstvo, a proto se měřítkem stane až příští sezona,“ prosil o čas Sundermann.
Sparta chtěla ale titul za každou cenu a Mach nebyl s trenérem Sundermannem moc spokojen a když se Němec navíc vyjádřil, že po sezoně skončí, byl Machem vyhozen okamžitě. Tohle už nebyla horká židle, ale hotové elektrické křeslo! Jako další to zkusil Jarabinský, kterého manažer Chovanec vzbudil o půlnoci s prosíkem, zda-li se nepokusí o nemožné. Ještě ten den podepsal smlouvu. Sparta na jaře prakticky neztrácela, ale i Slavii vydržela přes zimu forma. Na půdě stále lepšího Brna přivítali lídra tabulky transparentem Vítejte v pekle. Utkání sledovalo 34 770 diváků, ale sešívaní zvítězili 2:1. „Jsme první a uděláme všechno, aby to tak zůstalo,“ doufal trenér Slavie Beránek.
A young Pavel Nedved, 1995/96. pic.twitter.com/PH7iZtK1PV
— 90s Football (@90sfootball) February 12, 2021
Slavia si hýčkala pětibodový náskok a Spartu přivítala doma v Edenu. Ještě než se zvedla opona nezapomenutelného dramatu, zrodil se v hlavě bosse Macha šokující plán. Hostům scházeli tři obránci, a tak Jozefu Chovancovi sdělil: „Vyhrát musíme. A ty bys měl, Jozefe, klukům pomoci.“ Kopačky tak po půl roce vyndal z kouta a vydal se na svou poslední bitvu! „Derby jsem se nebál, na místě libera to pro zkušeného hráče není problém. Jediným nepříjemným momentem bylo, když mi utekl Šmicer, kterého jsem pak už nemohl dostihnout,“ řekl po zápase navrátilec.
Návrat nikdo nečekal. Nebyla to však jediná událost dne 7.4.1995, o které se bude vyprávět ještě příštím generacím. Před zraky 14 000 diváků se už totiž ve čtvrté minutě zranil rozhodčí Maurer a musel z utkání odstoupit. Po čtvrthodině diskuzí vzal píšťalku asistent Draštík, a jelikož čtvrtý rozhodčí ještě neexistoval, byl přímo z hlediště vyvolán asistent Amler.
Na trávníku se mezitím odehrávala nervózní bitva a hosté si oddechli, když viditelně pomalejší Chovanec stáhl za trenýrky Šmicera, protože Draštíkova píšťalka mlčela.
Hotový kbelík emocí se vylil v 68. minutě, když rozhodčí do mače vstoupil. Kapitán Suchopárek se čílil, jak je možné, že sudí nepřerušil hru, když gólman Stejskal zůstal ležet s vyraženým dechem. Kapitán Slavie byl za protesty vyloučen, když měl rozhodčímu říct „tak jdi do hajzlu!“ „Do hajzlu jsem rozhodčího neposlal,“ oponoval po zápase Suchopárek. Fanoušci v Edenu se semkli a Hogenovi chyběly centimetry, aby rozhodl. Už běžela 90. minuta, když se technický Krištůfek až příliš mazlil s míčem. Vzápětí o něj však přišel a Sparta se pokusila o poslední útok. Míč se dostal na vápno k Nedvědovi, který trefil horní roh brány. Zasadil tak soupeři rozhodující knockout, sešívaní neměli šanci zvednout se z kolen. Manažer na hřišti, zraněný rozhodčí, vyloučený kapitán, a nakonec krásná trefa budoucí legendy. Zápas skončil a náskok se smrsknul na dva body. „Tahle velice nešťastná a smolná prohra nás všechny ještě víc stmelí,“ burcoval trenér Slavie Beránek.
Slávisté dostali obrovský psychický kopanec a v závěru se z něj nevzpamatovali. Měsíc v kuse sice vítězili, ale pak přijela Olomouc. A budoucí legenda sešívaných Martin Vaniak vychytal remízu.
Když už to vypadalo, že Bohemians v divokém zápase Spartu šmiknou, tak výhru vystřelil čahoun Jan Koller. Oba týmy tak byly nastejno. Ale rozjetou Spartu už nic nezastavilo a nakonec zvítězila o šest bodů. Přitom před jarem měli sešívaní na rudé sedmibodový náskok. Sparta ale vyhrála zaslouženě. Měla nejlepší útok, obranu, žádný její hráč nebyl vyloučen a objevili se v ní dva noví hroťáci Lokvenc a Koller – velcí střelci budoucnosti. Nad všemi čněl malý technik Martin Frýdek. „Prospěla nám příprava pod trenérem Sundermannem. Vyhráli jsme první jarní kolo a myslím, že jsme byli k nezastavení. A v některých zápasech hráli i velice dobrý fotbal,“ řekl blonďatý záložník. Spartu nakonec k triumfu dotáhli čtyři trenéři, ale cíl se povedlo splnit. To v Edenu si v posledním domácím zápase diváci na dřevěné tribuně s chutí zanadávali.
