Velmi mladá je historie mistrovství Evropy v boxlakrosu. Nejvýznamnější soutěž starého kontinentu v dynamicky se rozvíjejícím sportu připomínajícím hokej má za sebou dva ročníky. Z obou si odvezla medaili jediná reprezentace – ta česká. V Turku 2017 šlo o stříbro a v Hannoveru 2022 o bronz. „Asi se dá mluvit o úspěchu, i když naše ambice byla nejvyšší,“ líčí po německém šampionátu trenér národního mužstva Lukáš Neužil.
Sestavovat kádr pro vrcholnou boxlakrosovou akci není v Česku vůbec jednoduché. „V nároďáku byla spousta hráčů, kteří startovali i na mistrovství světa ve fieldlakrosu. Takové prolínání v jiné zemi neexistuje. Navíc dochází ke generační výměně. Jsme amatérský sport, starší kluci upřednostňují práci, rodiny a nemohou se naplno věnovat tréninku. Mladým zase scházejí zkušenosti z vypjatých zápasů,“ míní kouč.
Český boxlakros. Foto: se souhlasem Kateřiny Hrubé
To se projevilo v úvodním duelu s Německem. „Byla plná hala, což jsme trochu neunesli. Nechali jsme se strhnout ke hře nahoru a dolů, dostali jsme šest gólů z brejkových situací. To rozhodlo,“ vrátí se Neužil ke smolné porážce 11:12. Co byly platné následující vysoké výhry nad Polskem a Slovenskem, semifinálový soupeř byl nejtěžší. „Anglie má tým poskládaný z kanadských krajánků. V brance stojí profesionál,“ připomíná trenér.
Češi přesto sehráli s budoucími vítězi naprosto vyrovnanou partii, jedna branka však chyběla – 12:13. „Měli jsme poměrně smůlu, nespadlo nám tam nic navíc. K tomu jsme byli nedisciplinovaní, nechali jsme se zbytečně a v nevhodných situacích vylučovat. Byly to zkraty,“ neskrývá Neužil. Poté nachází pro své svěřence i slovy chvály. „Musím ocenit, že se mladí kluci snažili předvádět dobrý lakros i pod tlakem. Díky tomuto turnaji půjdeme v budoucnu nahoru,“ nepochybuje kouč.
Jeho slova jasně potvrdilo klání o bronz. V něm Češi nedali sebemenší šanci Finům, které smetli 15:8. „Přehráli jsme je. Náš styl je specifický. Hrajeme na hodně přihrávek, celý útok musí být neustále v pohybu. Němci, Angličané, ale i Finové mají silově lépe vybavené hráče. My všechno vyrovnáváme bojovností, rychlostí, chytrostí a souhrou,“ vysvětluje Neužil a doplňuje, že to je stejné jako v hokeji. „Často záleží na improvizaci. Jsme schopni odhadnout, co udělá náš spoluhráč i soupeř,“ popisuje.
Český boxlakros. Foto: se souhlasem Kateřiny Hrubé
Přestože označí cestu za bronzem za kolektivní práci, nechce zapomenout na výrazné individuality. Hvězda výběru je jasná – kanonýr Dominik Pešek. „Dal gól v každém utkání, do kterého nastoupil. Přestože má dvě děti, staví dům a tréninku nemůže věnovat tolik času, odehrál svůj standard,“ těší trenéra. Do útoku k němu postavil zkušeného Pavla Došlého a Tomáše Knotka. „Tom se nejen umístil v top 10 kanadského bodování, ale navíc skvěle pracoval pro veterány. Svým pohybem a clonami jim vytvářel spoustu gólových příležitostí. Tahle spolupráce fungovala,“ říká Neužil a nezapomene ani na rychlíka Tomáše Hájka.
Český tým má zkrátka potenciál a dokázat to může už na světovém šampionátu v roce 2024.
