Aktivně sportujete a řadíte se mezi profesionály, kteří se mohou pochlubit tím, že je jejich koníček živí? Pak si možná kladete otázku, jak je to vlastně ve sportu se zdaněním.
Nejméně administrativy řeší zaměstnanci. Je to ale výhodné?
První variantou, která se profesionálním sportovcům nabízí, je pobírat mzdu jako zaměstnanec. To se nabízí zejména v případě sportovců, kteří jsou členy sportovních týmů a oddílů.
V takovém případě má sportovec ve smlouvě uvedenou svou mzdu v hrubé výši. Na svém bankovním účtu ale tuto částku neuvidí. Sražena je z ní totiž daň z příjmů a odvody na sociální a zdravotní pojištění. Podívejte se na výpočet čisté mzdy a zjistíte, že skutečná odměna zaměstnance bude oproti hrubé výši až o desítky procent nižší.
Pokud sledujete žebříčky nejlépe placených sportovců, částky jsou vždy uvedeny právě v hrubé výši před zdaněním. To je značně zavádějící, protože žebříčky „v čistém“ by mohly dopadnout úplně jinak.
Jako příklad můžeme uvést srovnání odměn v NHL a KHL, tedy dvou největších hokejových ligách na světě. V Americe může hráč na účet obdržet méně než polovinu hrubé mzdy. V Rusku oproti tomu může hokejista s oficiálně nižší mzdou díky příznivějšímu daňovému systému dostávat na účet částku výrazně vyšší než jeho americký kolega.
Mnoho sportovců je živnostníků
Pro velkou část sportovců je ale nejen v Česku typické, že své příjmy daní jako podnikatelé. Jde však o velice složitou problematiku – zejména v případě sportovců, kterým plynou příjmy z celého světa, jako jsou například tenisté. U těch do hry navíc vstupuje i daňové rezidentství. Pokud většinu času tráví mimo svou rodnou zemi, může se stát, že své příjmy budou danit v zahraničí.
Podnikání ale v případě individuálních sportovců dává smysl. Tito sportovci si často najímají vlastního trenéra, zdravotnický tým, manažera apod. Sportovní činnost je pro ně skutečně byznysem.
Poněkud překvapivé pro někoho může být, že jako podnikatelé v Česku fungují i fotbalisté či hokejisté, kteří přitom tým kolem sebe nestaví a spíše se „ucházejí“ o místo v týmu, podobně jako když někdo jiný hledá zaměstnání.
Díky tomu, že své příjmy tito sportovci daní jako OSVČ, na daních odvádějí výrazně méně ve srovnání se zdaněním zaměstnanců. Není na tom však nic nelegálního. Po letech nejistoty korektnost tohoto přístupu potvrdil přelomový soudní rozsudek ohledně zdanění příjmů fotbalisty Davida Lafaty.
Někdy může být výhodné založit si firmu
Protože příjmy profesionálních sportovců neustále rostou a často dosahují mnohamilionových částek, do problematiky vstupují i daňoví poradci. Každý chce legální cestou ze svých příjmů platit daní co nejméně. Někdy je proto výhodné založit si s. r. o. a příjmy fakturovat na firmu. Opět to platí zejména pro individuální sportovce, kteří sice mají vysoké příjmy, ale i značné výdaje (na své vlastní zaměstnance, na cestování, sportovní vybavení apod.). Oproti živnosti může být vlastní firma výhodnější variantou.
