V sobotu 19. června 2004 odehrála česká fotbalová reprezentace jeden z nejpamátnějších zápasů novodobé historie. Na bitvu s favorizovaným Nizozemskem v rámci Mistrovství Evropy konaného v Portugalsku, kterou svěřenci kouče Karla Brücknera otočili z 0:2 na 3:2, se jen tak nezapomene. Češi tímto zápasem snů navíc nastartovali pouť do semifinále.
Česká republika vybojovala na Euru 2004 bronzové medaile. Cestu za cenným kovem nastartovala nezapomenutelným duelem s Nizozemskem, který dodnes mnozí popisují jako vůbec nejlepší zážitek spojený s českou fotbalovou reprezentací.
Špatný začátek, famózní závěr
Svěřenci lodivoda Brücknera se nestihli na pažitu svatostánku Estádia Municipal de Averio ani pořádně rozkoukat a už prohrávali 0:1. Petr Čech lovil míč ze sítě ve 4. minutě po přesné hlavičce Wilfrieda Boumy.
Neuběhlo ani dvacet minut hry a tým, jenž byl veden kapitánem Pavlem Nedvědem, inkasoval podruhé. Impozantním způsobem se prosadil hvězdný Ruud van Nistelrooy.
Avšak Češi zbraně nesložili. Snížení navíc přišlo bleskově, dvě minuty po trefě legendy Manchesteru United skóroval Jan Koller. Vytáhlému útočníkovi předložil míč na zadní tyč Milan Baroš a Koller v pádu překonal nizozemského golmana.
Mužstvo v oranžových dresech bušilo do obrany českého týmu, všem pokusům Holanďanů však výběr v bílém odolal. I Robben si vylámal zuby na výborném Petru Čechovi. A tak přišla vyrovnávací trefa. Brankář van der Sar si při druhé inkasované brance na balon sice sáhl, Barošův projektil však nezastavil. Rána ostravského kanonýra zaplula přesně do levé šibenice.
Nizozemsko bylo v 76. minutě utkání potrestáno červenou kartou, a tak dohrávalo v deseti. Těsně před koncem mohl rozhodnout Pavel Nedvěd, jeho dalekonosná rána ale orazítkovala jen břevno. Zázrak přišel v 88. minutě.
Tomáš Rosický vybojoval balon na vlastní polovině, adresoval jej Karlu Poborskému a ten vyslal do úniku Milana Baroše. Ostravský snajpr, jenž hrál tou dobou za anglický Liverpool, nachystal míč na střelu Heinzovi. S bombou Marka Heinze si sice van der Sar poradil, ale nepokryl ji, pouze vyrazil před sebe.
Pohotový Karel Poborský byl u míče jako první, místo střely zvolil překvapivě jemnou, ale o to chytřejší přihrávku na osamoceného Šmicera. Záložník zvaný „štístko“ tak zprvu nemyslitelný obrat proti favorizovanému Nizozemsku dokonal.
