Od největšího úspěchu v československém i českém sportu (Emil Zátopek a Věra Čáslavská prominou) uplynulo 25 let. Právě v únoru 1998 zastavila slavná NHL krám a pustila nejlepší hráče do japonského Nagana, kde se utkali o olympijské zlato. Česká republika do dějiště Her určitě neodjížděla jako vyhledávaný favorit. Všechny ale šokovala. Pojďme se nyní podívat, jaké kulisy měla doba před turnajem a jak si vedl tým v základní skupině.
Pro historickou jedinečnost získalo Nagano přezdívku Turnaj století. Celý hokejový svět byl zvědavý na Kanadu, která hodlala USA vrátit dva roky starou ránu ze Světového poháru. Zlatá olympijská medaile byla poslední velká medaile, která chyběla Waynemu Gretzkymu. Finále se hrálo v 1:45 středoevropského času. To proto, aby v zámoří kvůli časovému posunu viděli velké finále. Nakonec ani jedna z velmocí nebrala medaili…
Česká republika přicestovala do dějiště turnaje a nikoho to příliš nevzrušovalo. Vzpomínka na mizerný Světový pohár z roku 1996 byla ještě čerstvá. Po Luďku Bukačovi převzal tým Ivan Hlinka. A na palubě měl dost možná dva nejlepší hráče té doby: Dominika Haška a Jaromíra Jágra.
Obrovské debaty způsobila už nominace. Ivan Hlinka se Slavomírem Lenerem šli vlastní cestou. „Samozřejmě pozveme hráče z NHL, ale proč z nich dělat celý tým?“ ptal se Hlinka tři měsíce před turnajem. Dalo se tušit, že kuje nějaké pikle. Finální výběr sčítal 23 jmen a z nejlepší ligy světa jich bylo pouze 12! Otevřelo se okno pro hráče z domácí ligy. Těch nakonec dostalo šanci hned osm. V zámoří kroutili nad výběrem hlavou. „Češi nechtějí medaile,“ hlásily americké titulky. Nechápali především neúčast Roberta Krona, Patrika Eliáše, Petra Sýkory či Romana Turka. Zranění na poslední chvíli ještě vyřadilo Vladimíra Vůjtka a Václava Prospala, dva největší české smolaře února 1998.
Média si celý rok pokládala otázku, zda-li bude kapitánem Jágr, nebo Reichel. Ani jeden! Hlinka vsadil na Vladimíra Růžičku. Centr Slavie nebyl v reprezentaci osm let. Nyní na prvním centru vedle Jágra? Vypadalo to jako vtip. „Přiznám se, že jsem se zhrozil, když jsem ho našel v nominaci. Hned jsem volal do Česka, jak na tom je, jestli ještě může bruslit,“ smál se už po turnaji Hašek.
Růžička se k velkému turnaji upnul. „Je fakt, že být v Naganu je pro mě největší motivace od návratu z NHL,“ říkal už v létě 1997. Nominace byla nečekaná, ba dokonce riskantní, ale vyšla. A tah s Růžičkou byl geniální. Veterán měl autoritu u všech členů týmu, a hlavně byl platný i na ledě. Navíc byl nejlepším střelcem českého výběru.
25 years ago at the Opening Ceremony of Nagano 1998, sumo grand champion Yokozuna Akebono performed ‘dohyo-iri’, the ceremonial entrance into the ring, to welcome the start of the Olympic Winter Games.#Nagano98
— The Olympic Games (@Olympics) February 7, 2023
Ve skupině se český tým utkal s Finskem, Kazachstánem a Ruskem.
První utkání proti Finsku nemělo favorita. Češi sice měli v kádru Haška s Jágrem, ale Selänne s Koivem byli také hráči první velikosti. První gól padl až po polovině utkání. Při přesilové hře přihrával Pavel Patera před branku a obránce Grönman si srazil puk do branky. Češi byli lepší, měli střeleckou převahu a ve 45. minutě vstřelil Robert Reichel slavný gól. Útočník New Yorku Islanders míchal pukem za brankou, brankář Myllys trošku nelogicky „tancoval“ od tyče k tyči a šikovný Reichel mu puk zasunul k tyči, kterou si zrovna nehlídal. Za tři minuty Jágr naservíroval puk Růžičkovi a ten zpečetil výsledek na 3:0.
15. února 1998 čekal Čechy odpočinkový zápas. 26. narozeniny slavil Jágr a svoji party ozdobil přihrávkou na gól Martinu Strakovi. Češi potřebovali vyhrát o šest branek, aby jim v posledním utkání s Ruskem stačila remíza k prvnímu místu ve skupině. A tento úkol se povedl, česká republika – Kazachstán 8:2.
Utkání s Ruskem bylo vrcholem skupiny. A ve 32. minutě se podruhé na turnaji trefil Reichel. Češi měli vše skvěle rozjeté. Ale srazila je chvilková slabá pasáž ve třetí třetině. V čase 43:27 vyrovnal Valerij Bure. A o pouhých deset vteřin později otočil skóre Alexej Žamnov. Tento výsledek znamenal hodně. Hlinkův tým šel ve čtvrtfinále na USA místo na Bělorusko. Ale o tom zase příště…
