Michael Phelps je jedním z mnoha příkladů toho, že sláva neznamená automaticky dokonalý život. Jeden z nejslavnějších plavců světa se v rozhovoru rozpovídal o svém psychickém zdraví. Přiznal, že v roce 2014 si sáhl na dno a přemýšlel o tom, zda si dokonce nesáhnout na vlastní život.
Michael Phelps byl v roce 2014 podruhé zatčen za jízdu autem v opilosti, a v rozhovoru uvedl, že právě v té době procházel velmi temný obdobím. Nikdo mu nebyl blízký a pohrával si s myšlenkou, že je v tomto světě nepotřebný a k ničemu.
„V roce 2014 jsem se ocitl ve velmi temném bodě. Byl to ten nejnižší bod, do kterého jsem se zatím dostal. Měl jsem pocit, že nechci být naživu. V tu chvíli jsem měl pocit, že to nejlepší, co můžu udělat, je prostě ukončit svůj život, protože jsem způsoboval ostatním lidem tolik bolesti. Tehdy jsem se opravdu rozhodl, že potřebuju pomoc,“ prozradil v rozhovoru pro People.com plavec Phelps.
Phelps se po poslední kapce zapsal do léčebného centra a docházel k terapeutovi. V rozhovoru se přiznal, že mu to pomohlo s celkovým myšlením, ale hlavně s tím, jak se dívat sám na sebe. Pomohlo mu to cítit se dobře ve své vlastní kůži. Phelps žije v Paradise Valley v Arizoně se svou ženou Nicole Johnsonovou a syny Boomerem, Beckettem a Maverickem. Po všech životních zkouškách se stal ambasadorem duševního zdraví a otevřeně hovoří o svých problémech s depresemi, úzkostí a sebevražednými myšlenkami.
Zdraví je to nejcennější
Phelp se nově zapojil také do kampaně, která vybízí lidi všechno věku, aby si udělali čas na sebe a řešili svoje zdraví. Chce poukázat na to, že i když člověk vypadá navenek spokojený, nemusí tomu tak být ve skutečnosti. Plavec nabádá k tomu, aby si lidé našli místo, kde dokážou svoje myšlenky vypustit a na nic nemyslet.
„Plavání se pro mě stalo takovým únikem z reality. Plavu každý den, čtyři dny v týdnu cvičím a tři zvedám činky. I po tom, co už nezávodím, je pro mě plávání stále na prvním místě,“ dodal rekordman v počtu olympijských medailí, kterých během kariéry získal celkem 28.
