Hokej, kanadský trhák, který dobyl na konci 19. století svět. Hra přinášející zábavu, emoce a nespočet zážitků. V dnešní době dost možná nejznámější zimní sport, ke kterému jsou potřeba vlastně jen dvě věci. Hokejka a puk. V historii se však museli spokojit s málem, u zrodu všeho byl koňský trus.
Začátky sahají daleko do historie. První zmínka o nápodobě hokeje byla nalezena už v roce 480 před naším letopočtem v hlavním městě Řecka, Athénách. V muzeu jsou vystaveny reliéfy znázorňující hráče, kteří drží zahnutou hůl a míček. Nešlo však o klasický dnešní hokej. Chyběli mu brusle a možná i nějaké ty rychlejší pohyby. Zábava byla hlavní prioritou, veškeré soutěžní ambice šly tehdy ještě stranou.
Král zimního sportu. Tak známe hokej v této době. Hrací doba rozdělena na tři třetiny po 20 minutách, šest hráčů na straně domácích a šest na straně hostů. K tomu nesmí chybět dokonale padnoucí brusle, přesně vyrobená hokejka a nablýskaný puk. Hráč se také neobejde bez správné výstroje, kam řadíme ochranu celého těla a helmu. Cílem hry je dostat puk do soupeřovi brány a tím zajistit vítězství pro svůj tým.
Puk? Dříve koňský trus
My se však v dnešním článků podíváme na zoubek nejmenšímu předmětu na ledě. A tím je puk. Kotouč nebo touš. I takové názvy můžete najít v hokejové terminologii. Kotouče z vulkanizované pryže se vyrábějí se při teplotě nad 150 °C a velmi vysokém tlaku. Hokejový puk je vysoký přesně 25,4 cm a široký 76,2 milimetrů. Hmotnost kotouče se pohybuje od 156 do 170 gramů a sledovanými vlastnostmi jsou například i tvrdost, schopnost odrazu či elasticita.
Dříve si však o takovém kotouči mohli nechat jen zdát. Začínalo se totiž s kravským nebo koňským trusem, který se nechal zmrznout a poté sloužil hráčům k přihrávání. Možná, kdyby se tento způsob ujal, užili bychom si dnes při sledování zápasů více zábavy. První moderní gumové puky byly vyráběny z rozřezaných lakrosových míčků, které se rozdělili na třetiny a prostřední část sloužila ke hře na ledě.
České a slovenské puky
Co se puků týče, Česká republika se ve světě rozhodně neztratí. Společnost Rubena představila své puky na Zimních olympijských hrách v Soči, kde s nimi bylo odehráno celé mistrovství. Tato událost však nebyla jediná, kde se kotouče objevily.
Na olympiádě v Salt Lake City nebo například na mistrovství světa v Rusku v roce 2007 poslala česká společnosti přes 5 tisíc puků. Nejpříjemnější záležitostí je však představení v roce 1998, kdy slovenská firma Vegum poskytla olympijským hrám v Naganu. Tehdy slavil český hokej největší úspěch v dějinách, tedy zlato.
Vyhlášené gumárny jsou v České republice i na Slovensku dodnes. Třeba firma ze slovenské vísky Dolné Vestenice vyrábí nejvíc puků na celém světě. Za Atlantský oceán jich ročně pošle něco mezi šesti až sedmi miliony.
