Z euforie velká hořkost. Slavila olympijské zlato, všechno ale bylo jinak

Nejprve ohromná radost, po které přišlo kruté vystřízlivění. Nizozemka Annemiek Van Vleutenová v cíli cyklistického silničního závodu zvedala ruce nad hlavu a radovala se z olympijského zlata. Jenže neuvěřitelné nadšení a pocit štěstí se během chvíle změnily ve zklamání. Závodnice totiž zjistila, že cílovou pásku už předtím protnula jedna z jejích soupeřek.

V dnešním moderním světě je to skoro až neuvěřitelný příběh, ale jak je vidět, svět sportu pořád dokáže napsat story, nad kterými zůstává rozum stát.

Vyhrála, co se dalo. Jen olympijské zlato chybí

Van Vleutenová má na svém kontě tolik úspěchů, že by snad bylo snazší vyjmenovat závody, kde ještě nevyhrála. A jedním z takových je ten olympijský. Tentokrát to ale pro Nizozemku vypadalo jako dokonalý scénář. Dřela, šlapala do pedálů, co jí síly stačily a najednou se blížil cíl.

„Konečně, dokázala jsem to. Budu olympijskou vítězkou,“ šrotovalo jí dost možná v hlavě. A ta chvíle byla najednou skutečně realitou. Ruce zvednuté nad hlavu, cíl, hotovo, šmitec.

Jenže „chyba lávky“

Bohužel pro zkušenou nizozemskou cyklistiku přišel po chvíli euforie šok. V cíli už totiž ležela skutečná vítězka, kterou se stala Rakušanka Anna Kiesenhoferová.

Říkáte si, jak se to mohlo stát? Van Vleutenová bohužel pro ni ztratila přehled o dění na trati a nevěděla, že je před ní ještě jedna závodnice z úniku.

Mohou za to vlastně pravidla, kdy na rozdíl od běžných závodů nejsou při olympiádě povoleny vysílačky a rozestupy se sportovci dozvídají jen od doprovodných motocyklů a realizačního týmu.

Netušila, že už jedna soupeřka leží vyčerpaná v cíli

„Samozřejmě že jsem si myslela, že jsem vyhrála. Absolutně jsem netušila, že už někdo dojel do cíle přede mnou,“ řekla v rozhovoru pro BBC Van Vleutenová.

„Pořád jsem se musela ptát lidí na motorce, jaké je vlastně pořadí. Podle mě je neprofesionální, když se tohle děje právě na olympiádě,“ neskrývala rozhořčení Nizozemka.

Nezastavil ji ani pád

Van Vleutenová by si snad vítězství i zasloužila. V závodě jela na doraz a nezastavil ji ani pád. Nějakých 50 kilometrů před cílem nastoupila a vydala se k úniku, ve kterém byla dvacet kilometrů. Jenže pronásledovatelky hladové po úspěchu ji dojely.

Ona ale dva kilometry před cílem nastoupila znovu a osamocena prosvištěla cílem. Jenže bohužel pro ni nebyla první.