To, po čem snily celé generace, se stalo skutečností. Po letech přehlížení se squash připojil k rodině olympijských sportů. „Už jsem tomu nevěřila, všichni v naší komunitě jsme hlasování vytěsnili a nemysleli na ně,“ přiznává česká jednička a někdejší členka světové top 40 Anna Serme. Verdikt, jenž přidal sport, který se hraje od začátku 19. století, do programu her v Los Angeles 2028, dodal všem motivaci. „To stoprocentně. Zatím není jasné, jaký formát bude zvolen a kolik hráčů se kvalifikuje. Bude to boj na krev,“ přiznává hráčka, jíž bude v době her 37 let. „Je to tak na hraně, ale dá se to stihnout,“ usměje se hráčka, která se po mateřské pauze vrací zpět na kurty. Už v tomto týdnu začne hrát na Czech Open v Brně.
Se „stíháním“ má Serme bohaté zkušenosti – 21. června porodila syna a v září už mířila, jak si naplánovala, na trénink. „Docela jsem vařila z vody, když jsem to říkala. Vše bylo trochu těžší, než jsem si myslela. Nejdříve jsem nešla na squash, nýbrž na cvičení,” vypravuje. První krůčky na kurtu byly prý dosti rozvážné. „Šli jsme si pinknout s manželem Lucasem. Jen z místa, vůbec jsem neběhala, tělo na to nebylo ještě připravené,“ vzpomene úvodní mač proti manželovi. Další úspěch zaznamenala při tréninku juniorů. „Dělali jsme cvičení, při němž trefujete krabičku od míčků a byla jsem nejúspěšnější. Ruka fungovala. To mě povzbudilo,“ pochlubí se.
Dnes už chodí na kurt dvakrát až třikrát týdně a každý den sportuje – posiluje, cvičí, běhá… „Timothée je moc hodný. Do začátku 9. měsíce těhotenství jsem trénovala juniory, takže je zvyklý na randál míčku. Prvních pár tréninků, na které jsem ho brala, ho dokonale uspával. Je fajn, že nezlobí a squash si vyloženě užívá,“ hlásí Serme zvesela pro český squash velmi dobrou zprávu. Dá se říci, že celá září a zdá se být nabitá energií. „Uvidíme, jestli mi to vydrží až začnou turnaje. Půjde pro mě o náraz s realitou. Nebudu lhát, jsem pomalejší. Hlava si představuje, že už jsem u balonku, ale tělo tam není. Život s dítětem je ovšem skvělý, dává novou perspektivu všemu, priority se přeskládávají,“ přiznává.
Jen na kurtu prý dokáže na chlapečka nemyslet. „Zatím na něm nejsem tak často, takže si užívám, že mohu hrát. Tu hodinu se mi daří vyblokovat. Navíc je s Lucasem a vidím je, jak na mě přes sklo pokukují,“ říká Serme. Absolutní soustředění bude potřebovat především od 2. do 6. listopadu, kdy na ní čeká v Brně návrat na turnaj PSA v rámci Czech Open. „Bylo by dobré, kdyby se hrálo o něco později, ale je to v Česku a mohla jsem využít své postavení z žebříčku před těhotenstvím. Na každém tréninku vidím posun. Zahraju si, neočekávám životní formu. Zatím stále platí, že chci zápas hlavně přežít,“ rozesměje se.
Mateřství jí zkrátka svědčí. Doba, kdy byl squash jasnou prioritou je pryč a čistá hlava může, vyhlášené perfekcionistce, před těžkými duely jen prospět. „Na hlavě pracuji dlouhodobě, už před těhotenstvím jsem si udělala kurz na mentálního kouče a teď se oboru se squashisty i mimo squash věnuji,“ popisuje Serme, která právě vstupuje na světové kurty a věří, že jednou okusí i ten olympijský.