Kanadský hokejový útočník Eric Lindros slaví 28. února 2023 velké životní jubileum. Je mu padesát let. Pojďme společně zavzpomínat na osobnost a kariéru legendárního hokejisty.
Výčet úspěchů slavného hokejisty by vydal na pořádnou story. Kariéra a život Erica Lindrose však nebyl jen o kanadských bodech a získaných trofejích.
V hokejovém světě se proslavil díky tomu, že svou kariéru postavil na agresivitě a ostrých soubojích, ve kterých měl díky své figuře a fyzickým dispozicím zpravidla navrch.
Měřil takřka dva metry, jeho váha se držela nad sto kily, a tak to nebylo překvapením. Přezdívalo se mu Big E, tedy velký E(ric). Nosil své oblíbené číslo 88, ale kromě tvrdosti měl i nespornou techniku.
Adam Foote hit Eric Lindros Oct. 13/1992 pic.twitter.com/WCrNent4w8
— William15 (@William76058571) February 18, 2023
V roce 1991 byl draftovaný jako číslo jedna do Quebecku, ale on do klubu nechtěl a místo NHL zůstal ještě sezonu v juniorce a pak si vydupal přestup do Filadelfie Flyers, kde byl dlouho kapitánem, ale také „červeným hadrem“ u soupeřů. Držela se ho totiž pověst nafoukané hvězdy, která si vše vydupe.
Ve Flyers se brzy vypracoval mezi nejlepší hráče soutěže. V roce 1995 převzal Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče NHL. V klubu utvořili známou formaci s Johnem LeClairem a Mikaelem Renbergem, kterému se říkalo Legie zkázy.
„Pozoroval jsem Erica sedm let. Byl to první silový útočník, který dominoval i hokejově. Sice ne jako Gretzky nebo Lemieux, ale chyběl mu k nim jen kousek,“ řekl na jeho adresu bývalý manažer klubu Flyers Bobby Clarke.
V NHL postupně hrál také za New York Rangers, Toronto Maple Leafs a Dallas Stars. V 760 utkáních zapsal 865 kanadských bodů.
Kariéru Lindrosovi mnohokrát přibrzdila zranění. Centr se trápil hlavně s opakovanými otřesy mozku, i kvůli tomu nikdy neodehrál kompletní ročník.
„Asi jsem měl víc trénovat, jak držet hlavu nahoře. Teď už je to ale úplně jiná hra, než jak ji znám já. Tihle kluci jsou tak rychlí a šikovní. Je moc zábavné je sledovat,“ srovnal Big E, jenž má ve sbírce i zlatou medaili z olympiády v Salt Lake City a stříbro z Albertville.
Kariéru ukončil člen Síně slávy v Torontu už ve 34 letech kvůli zdraví. Asi kdekoho by zajímalo, jak by si v hokeji vedl dnes.