Sparta před sezonou ve velkém posilovala a hlavní koně si vyhlédla U Nisy. Jaroslav Hřebík dělal vše pro to, aby Sparta šlapala. Nenávistný kotel ho ale z Letné vyhnal. Naopak vybrakovaný Liberec se úžasně semknul a v sezoně 2005/2006 si došel pro druhý titul v historii.
Fotbaloví fanoušci milují odnepaměti přestupová období. Mohou povolit uzdu představivosti, která to hvězda jejich milovaný klub posílí. A příznivci Sparty mohli v létě 2005 chrochtat blahem. Z Liberce si mistr přivedl rovnou čtyři hráče. Obránce Petra Lukáše, záložníka Karola Kisela a útočníky Libora Doška s Miroslavem Slepičkou. Karel Poborský dostal novou smlouvu, a tak se neřešila otázka, jestli Sparta ligu vyhraje, nýbrž o kolik.
Kdo by mohl Spartu vlastně ohrozit? Nahoře chtěla být samozřejmě Slavia. Naopak silně oslabený byl Liberec. O čtyřech odchodech do Sparty už byla řeč, navíc do Skotska zmizel útočník Pospíšil, a především do Norimberku záložník Jan Polák, který se dostával do základu reprezentace před mistrovstvím světa. Skončil také kouč Stanislav Griga a plnohodnotným trenérem se stal Vítězslav Lavička.
Na hřišti Plzně odstartovala sezonu Sparta. Vyhrála 2:1 a dávala tušit, že je na správné cestě. Ve druhém kole stejným výsledkem přehrála Most. První mráčky na modré obloze přišly v Liberci, kde mistr herně propadl a prohrál 0:2. Po třech kolech tak byl v čele jediný devítibodový právě Slovan a z tribun se ozývalo triumfální mistři, mistři! Bylo to hodně předčasné, ale následující měsíce daly fanouškům Liberce za pravdu.
Trenér demokrat Vítězslav Lavička se musel vyrovnat se ztrátou šesti opor a klub hrál paradoxně mnohem lépe. Dokonce koloval vtip, že Slovan prodal Spartě hráče, kteří mu to kazili. A Sparta? Jaroslav Hřebík skončil po osmi kolech, nahradil bývalý trenér Liberce Griga, ale rudí skončili až na 5. místě.
Také Slovan objevil nové hvězdy. Jednu nulu za druhou sbíral brankář Marek Čech, ze střídačky se stal kapitánem Tomáš Zápotočný, v záloze udivoval výkony rebel Martin Abraham, skvělou levačku měl mladík Daniel Pudil, v útoku soupeře drtili bouráci Jan Holenda se Zbyňkem Pospěchem. „Kluci, kteří čekali na šanci, jí teď mají a váží si toho,“ dělalo Lavičkovi radost. Žádná nabubřelost, pýcha či patetická slova. Vždycky dával přednost činům.
První jarní zápas nemohl mít větší náboj. Sparta doma přivítala Liberec! 14 tisíc diváků se přišlo podívat na nové posily. A ty největší nezklamaly. Tomáš Řepka s kapitánskou páskou na ruce neprohrál snad jediný souboj a ukázal, že bude oporou. Švýcar Lustrinelli dal hned gól. Horší už to bylo se Slovákem Michalem Hanekem, který zavinil dvě branky a Liberec vyhrál na Letné 2:1. „Jestli Liberec získá titul, bude to pro mě strašná potupa,“ rýpal Řepka. Povedený podzim ale Slovan nezopakoval. Gólů příliš nedával, ale naštěstí pro něj ani nedostával. Na druhou stranu, na jaře vyhrál jak na Spartě, tak na Strahově se Slavií.
Titul získal ve 28. kole a stačila mu k tomu domácí remíza s Mostem. Po čtyřech letech se tak pohár vrátil pod Ještěd! Nový mistr nijak ofenzivně nezářil, na druhou stranu všech třicet kol strávil na první příčce. Znáte ty otřepané fráze o týmovém duchu? Jenže na Severočechy to sedělo stoprocentně. „Přípravné zápasy i vstup do ligy nám dodaly zdravé sebevědomí a hlad po úspěchu. Bylo to třicet kamínků v řadě a každý z nich měl svou důležitost,“ radoval se trenér Lavička z překvapivého titulu. Největším hvězdou týmu byl kapitán Tomáš Zápotočný, který byl v loňské sezoně takovým Ferdou Mravencem, když zastal jakýkoliv post. „Chtěl jsem ho pro jeho srdce, charakter,“ chválil Lavička kapitána Liberce. Před sezonou se Slovanu smáli, jak jej Sparta vybrakovala, a nakonec byl o 14 bodů před ní.