Protiklady se, jak známo, přitahují. A platí to i pro čistě sportovní páry. Zatímco badmintonistka Alžběta Bášová je „holka ukecaná“, z Antona Kaistiho, jejího finského parťáka v mixu, větu těžko dostanete. Na kurtu jim to ovšem náramně klape. Na konci ledna vyhráli turnaj v Uppsale a na začátku dubna šokovali v Orléans experty i fanoušky vítězstvím nad indonéskou dvojicí Zachariah Sumanti a Hediarta Julimarbela. V pondělí startuje v Madridu evropský šampionát a tihle dva mají na zajímavý výsledek. „Nejsme takoví, abychom dělali prohlášení, že si jedeme třeba pro medaili. Na to jsou jiní experti,“ usmívá se tajemně Bášová, jež doplní, že jim navíc los vůbec nepřál. Ale nepředbíhejme.
Jak se dají dohromady Fin a Češka? Náhodou. „Před třemi roky jsem hledala partnera pro mix. To je dost komplikované, většina svazů si nechce pouštět do týmu cizinku,“ líčí 28letá rodačka z Hradce Králové. Chvíli to vypadalo, že se dohodne s Bulharem Alexem Vlaarem, jenže se zranila, a tak byla zase sama. Naštěstí přišel spásný e-mail. „Napsal mi Anton, že by měl zájem o dlouhodobější spolupráci. Hned jsme si sedli – lidsky i herně,“ zdůrazňuje. Obojího je potřeba. „Anton je veliký sympaťák a introvert. Já jsem opak,“ popisuje Bášová z Helsinek, kde pár tráví poslední chvíle před šampionátem. „Hezky se tu o mě starají. Zvou mě i na rodinné večeře. Cítím se tu skvěle,“ děkuje.
Alžběta si dobře rozumí s Antonovou manželkou, bývalou badmintonistkou. Tím je konverzační téma jasně dané. Hůře komunikuje s jejich tříletou dcerkou. „Nenajdeme jazyk, kterým bychom se domluvily. Finštinu nezvládám. Pokoušela jsem se něco naučit, ale skončila jsem u několika základní slov. Je to šílený jazyk,“ vypravuje Češka. Poslední rodinná večeře se konala u rodičů jejího parťáka z mixu. „Právě tu oslavují začátek léta. Na zemi leží sníh, venku je maximálně osm stupňů, ale svítí sluníčko. Z něho jsou Finové u vytržení, všichni chodí v tričku s krátkým rukávem. Je to veliká sranda,“ culí se Bášová.
Finskou mentalitu si rychle oblíbila. „Na začátku jsou odměření a nedůvěřiví. Když vás k sobě pustí, jsou přátelští. A co řeknou, to platí,“ oceňuje Alžběta. Ani sportovně nenarazila na zásadnější překážku. „Badminton je nakonec o improvizaci. Je skvělé, že je Anton intuitivní. Dokážeme oba zareagovat na to, co udělá druhý. Pokud přijde chyba, tak si pomůžeme,“ sděluje členka páru, který vyniká mentální odolností. „Anton je kliďas. Pamatuji si na náš první turnaj v Rakousku, kde jsme zvládli čtyři koncovky. Kamarádi se mě poté ptali, jak jsme dokázali otočit tolik zápasů. A já si uvědomila, že vlastně nevím. Vedle něj jsem tak ‚vyzenovaná‘, že si neuvědomuji, že prohráváme v rozhodujícím setu 16:19. Pořád jen hraji a užívám si to,“ nastiňuje.
Pomohl také turnaj ve Francii
Možná právě proto česko-finský pár tolik válí. Úspěchy z Uppsaly a Orléansu jsou toho nejlepšími důkazy. „Vyšší kategorii měl turnaj ve Francii. I když z toho bylo ‚jen‘ čtvrtfinále, mělo svou váhu. Konkurence tam byla šílená. Porazit hráče z indonéského národního centra, už něco znamená,“ míní Bášová, která neskrývá, že byli s Kaistim skvělou formou sami zaskočeni. „Skalp takového páru. Nenapadlo by nás, že se nám to povede. Cítíme, že můžeme sehrát vyrovnané zápasy s těmi nejlepšími,“ vysvětluje.
Podobné poznání se před mistrovstvím světa v Madridu náramně hodí. „Věřili jsme si hodně, ale máme těžký los,“ komentuje Alžběta úterní duel 1. kola s nasazenými šestkami Dány Mikkelem Mikkelsenem a Rikke Søby. „Nebudu lhát, ty jsme si rozhodně nepřáli. Bude to složité, ale připravujeme se na ně a dáme do toho všechno,“ slibuje Bášová, která nastoupí v hlavním městě Španělska společně s Michaelou Fuchsovou i do čtyřhry. Na úvod se postaví Italkám Katharině Fink a Yasmině Hamza. „Věříme si. Vlétneme na ně a musí to dobře dopadnout,“ dodává odhodlaně česká naděje.
