V zámoří na jaře 2004 utichly boje v play off a všichni tušili, že se zámořský klubový hokej hned tak nerozběhne. Nakonec to trvalo celou sezonu. NHL si dala na rok kvůli sporům o finance pauzu a do české extraligy zamířilo hned 64 hráčů, kteří by normálně válčili za mořem. Celá sezona 2004/2005 tak měla v nadsázce hned 10 favoritů, kteří se mohli dostat do finále. Nakonec se konečně dočkaly Pardubice.
Právě Východočeský gigant zažil předešlé roky zklamání a roli favorita nikdy nedotáhl do konce. Před bossem Zbyňkem Kusým vyvstala otázka, jestli má kvalitní, ale ne vítězný tým, rozprášit. Udělal spíše kosmetické úpravy, ale na klíčových postech. Po letech skončil gólman Adam Svoboda, kterého nahradil slovenský mistr světa Ján Lašák. Kariéry ukončili Janecký, Lubina, Zábranský a Michal Sýkora! A na dva roky odešel i trenér Miloš Říha. Jméno nástupce bylo překvapivé – sparťanská legenda František Výborný. „S Milošem Říhou sice nevycházím, ale odvedl tady výbornou práci. Já se budu snažit do mužstva dostat sebevědomí. Nabudit je a odstranit skepsi po neúspěchu,“ řekl po inauguraci. Jenže neúspěšný byl především on, po šestém kole rezignoval a Pardubice byly na dně tabulky…
Kusý sáhl po Vladimíru Martincovi, který vyhrál extraligu s osudovým klubem zatím naposledy v roce 1989. „Rozhodně nepropadáme panice a věříme, že se tým dokáže zvednout,“ pravil Kusý. A skutečně, perníkáři rozjeli velkou jízdu a základní část zakončili na obstojném třetím místě. Hlavní útočnou silou byl útok Milan Hejduk – Michal Mikeska – Jan Bulis. Dva borci z NHL a místní poctivec obsadili první tři místa v kanadském bodování celé ligy! „Hejduk byl těžko k udržení, kdykoliv dostal puk, byl nebezpečný. Mikeš byl silný na vhazování a Honza Bulis pracant, který toho odjezdil tolik, co málokdo. Začalo se jim dařit,“ popisoval Martinec. Dílčí neúspěch zažil pouze kapitán Jiří Dopita, který vstřelil pouhé tři branky.
Cíl byl jasný, udělat z Pardubic vítěznou partu i v play off. Hned první krok byl nakonec nejtěžší, Kladno přemohlo až 4:3 na zápasy. Senzace z Liberce už nekladla takový odpor, 4:1 pro Východočechy. Bylo tu tedy finále a obhájce ze Zlína versus rozjetý vyzyvatel z Východu. Vzhledem k průběhu play off byly mírným favoritem Pardubice. Přesto se tak jednoznačný průběh nečekal. Martincův tým vyhrál jasně 4:0 na zápasy. Kromě výše zmiňovaného Mikeskova útoku ve finále zářil především útok Hemský – Koukal – Průcha. Především prvně jmenovaný volnomyšlenkář z Edmontonu předváděl kouzla, která mu vynesla trofej pro nejužitečnějšího hráče play off. A na první pohled nenápadný, ale ohromně klíčový byl brankář Ján Lašák. „Já ho znal už z roku 1999 z šampionátu dvacítek v Kanadě, kde nás vychytal,“ chválil Martinec. Pardubice vyhrály poprvé v samostatné historii České republiky, Kusého dlouholetá práce se konečně přetavila ve zlato.
