Ještě před rokem se nizozemský křídelník Arjen Robben proháněl po hřištích ve své domovině. Po konci v Bayernu se rozhodl pomoct svému mateřskému klubu z Groningenu, za který nakonec odehrál sedm zápasů. Kopačky pověsil na hřebík v červenci, v žádném případě ale na sport nezanevřel. Naopak, Robben si střihl maraton.
Vyhrál Ligu mistrů, má na kontě osm ligových titulů z Německa, dva z Anglie a jeden ze Španělska. Svého času patřil Arjen Robben mezi postrachy celé fotbalové Evropy, zejména jako hráč Bayernu Mnichov, kam přišel z Realu Madrid, prorazil coby člen nebezpečného dua Ribéry/Robben.
Nizozemec strávil v Mnichově přes deset let, po kterých se rozhodl v roce 2019 skončit. Jenomže netrvalo dlouho a po fotbale se mu začalo stýskat a tak se už o rok později hlásil jako navrátilec do řad Groningenu z tamní Eredivisie. Jak už bylo řečeno, vloni v létě skončil, konec ve sportu to ale není.
Robben jezdíval na tréninky na kole, často byl spatřen, jak běhá v ulicích měst, do kterých ho zrovna zavedly jeho fotbalové kroky. A právě toho teď bývalý fotbalista využil. Přihlásil se na maraton v Rotterdamu, který nakonec zdárně dokončil. Navíc, měl i celkem slušný čas.
Zvládl jsem to, těšilo Robbena
Téměř stonásobný reprezentant Oranjes sám sobě dokázal, že na to ještě stále má. Cílovou pásku protnul za 3 hodiny, 13 minut a 52 sekund. „Dokázal jsem to,“ jásal po doběhnutí do mikrofonů serveru Goal.com. Závod to ale jednoduchý rozhodně nebyl. Ani pro někoho, kdo má na kontě několik stovek fotbalových zápasů.
„Nebyla to sranda. Často jsem musel běžet na krev, byl to boj. Pak si všimnete, co něco takového udělá s vaším tělem. Ale zvládl jsem to. Moc mi pomohli také fanoušci, kteří na mě kolem trati pokřikovali,“ doplnil po 42kilometrovém běhu někdejší hráč Chelsea nebo PSV Eindhovenu.
Jaké má další plány? Bude běhat pravidelně? To ví asi jen on sám. Ale už jen fakt, že i po konci aktivní kariéry se Robben stále udržuje fit a v tréninku, naznačuje, že ještě neskončil. Možná byl právě maraton v Rotterdamu jeho odrazovým můstkem.
