Býval bouřlivákem na hřišti i v kabině. Kroutit míč z přímých kopů uměl jako málokdo. Sbíral trofeje. Fotbal miloval a dával mu všechno jako hráč i trenér. Jeho srdce ale dotlouklo velmi brzy. Ve 53 letech podlehl rakovině. O jeho úmrtí informovala nejbližší rodina.
Srbský fotbalový svaz zveřejnil na svých internetových stránkách dojemné prohlášení: „Fotbal ztratil až příliš brzy velkou osobnost Evropy i světa, jednoho z nejlepších exekutorů volných kopů v historii fotbalu, hráče, trenéra a muže, který zanechal hlubokou stopu v historii srbského a italského fotbalu.“
S prohlášením neotálelo ani vedení italské ligy: „Serie A je hluboce zarmoucena odchodem Siniši Mihajloviče, ikony fotbalu a života. Jeho ryzí fotbalová a trenérská kvalita, jeho síla a lidskost jsou příkladem, který zanechává nesmazatelnou stopu v italském i světovém fotbale.“
Terrible news. Sinisa Mihajlović has passed away at 53 after long fight with illness.
— Fabrizio Romano (@FabrizioRomano) December 16, 2022
“I respect the illness, I will face it, with chest puffed out, looking it in the eyes, the way I always have done”, he said years ago.
Fighter, great man. Shocking news.
RIP 🙏🏻🕊️ pic.twitter.com/V84McAeeMO
Mihajlovič bojoval se zákeřnou nemocí dlouho, v červenci 2019 poprvé oznámil, že trpí akutní leukémií. Po chemoterapii podstoupil transplantaci kostní dřeně a zdálo se, že nemoc ustoupila. Tehdy řekl: „Respektuji tu nemoc. Budu jí čelit, s vypnutou hrudí, dívat se jí do očí, tak jak jsem to vždy dělal.“
Letos v březnu se ale potíže vrátily a srbský internacionál musel zahájit další kolo léčby. Před několika dny se jeho stav zhoršil natolik, že musel být hospitalizován. V nemocnici v Římě nakonec nemoci podlehl.
Rodák z Vukovaru měl talent od pánaboha a brzy bylo jasné, že to dotáhne daleko. V tehdejší Jugoslávii patřil mezi stálice reprezentačních výběrů. V letech 1991 až 2003 posbíral 63 startů v A týmu a bývalou Jugoslávii reprezentoval na mistrovství světa 1998 a Euru 2000. V roce 1991 vyhrál s CZ Bělehrad tehdejší Pohár mistrů evropských zemí a okamžitě se stal horkým zbožím na trhu. Nakonec přesídlil do Itálie, kde strávil bohatou kariéru.
Vystřídal AS Řím, Sampdorii Janov, Lazio Řím a Inter Milán. V kariéře dal přes 100 gólů, přitom hrál na pozici obránce. Proslul hlavně jako skvělý exekutor přímých volných kopů. Dodnes drží rekord Serie A v počtu vstřelených branek z přímých kopů, zařídil jich 27.
Po hráčské kariéře se s fotbalem nechtěl rozloučit a zahájil trenérskou dráhu. Působil především v milované Itálii, ale stál třeba také na lavičce Srbska. Jako hlavní kouč začal v Boloni v roce 2008, tam také strávil i svoji poslední štaci. Na začátku letošní sezony byl propuštěn.
„Bylo to nejtěžší rozhodnutí, které jsem za dobu, co jsem prezidentem Boloně, učinil,“ řekl tehdy šéf klubu Joey Saputo. „V posledních letech jsme se Sinišou prožili krásné i bolestné chvíle, které upevnily náš vztah, a to nejen profesionální, ale především lidský. Mihajlovič čelil nemoci s odvahou a odhodláním ode dne, kdy svůj zdravotní stav zveřejnil. Od té doby, navzdory pobytům v nemocnici a těžkým následkům léčby, kterým byl vystaven, zůstal vždy blízko týmu a vynakládal veškeré úsilí, aby byl s hráči v kontaktu.“