Možná si každé léto říkáte, že to tentokrát zvládnete. Krásné počasí totiž láká k pobytu venku i k pohybu. Představa lepší kondice a pevnějšího těla je lákavá. Ale pohyb dokáže být dřina. A výsledky nejsou vidět hned. Proto možná skončíte dřív, než jste pořádně začali. Jak z toho ven?
Věční začátečníci: proč začínáme znovu a znovu
Nové boty, super outfit, odvážný plán a motivace na maximu. Věříte, že to tentokrát dáte. Najednou vám však do cvičení něco vleze, třeba nepřízeň počasí, důležitá prezentace v práci nebo nemocné děti. A po pár týdnech vám dá vaše motivace pac a pusu a s pohybem je konec. Ovšem jen na nějaký čas. Skupina takzvaných věčných začátečníků je početná a spadnete do ní velmi jednoduše. Vystupte z ní. Víte, co dělat, abyste se hýbali a tentokrát vydrželi?
Tip: Léto je jako stvořené k pohybu. Krásné počasí nás doslova táhne ven. Nezapomeňte kromě sportovní výbavy i na sluneční brýle, pokrývku hlavy a na krémy na opalování. To proto, aby radost z pohybu nevystřídala bolest spálené pokožky.
Ne výmluvy, ale nerealistická očekávání výsledků
Často si na sebe klademe příliš vysoká očekávání hned na začátku. Chceme vidět výsledky rychle. Zhubnout, zpevnit postavu, zlepšit kondici. Tolik se snažíme. Tak moc se potíme. Pohyb bolí. Sport je dřina. Jenže tělo funguje jinak. Potřebuje čas, pravidelnost a především pozitivní vztah k pohybu.
Jakmile se výsledky nedostaví dostatečně rychle, motivace klesá. Cvičení se z radosti mění v povinnost. A to je moment, kdy většina lidí končí. Dejte klesajícímu nadšení stopku a zatočte s vnitřními sabotéry.
Nejčastější sabotéři cvičení
Říká se, že všechno je v hlavě. U cvičení se jedná o součet faktorů, které postupně narušují naši motivaci. Mezi nejčastější sabotéry patří:
- Nerealistická očekávání – chcete rychlé výsledky bez ohledu na realitu. Jenže tělo potřebuje čas a trpělivost.
- Přetížení na začátku – příliš intenzivní tréninky vedou k únavě, bolesti a ztrátě chuti pokračovat. Z gauče hned neuběhnete deset kilometrů. Možná ani jeden kilometr. Ale to je pro začátečníka naprosto v pořádku.
- Nedostatek času – spíše jde o prioritizaci než o skutečnou časovou tíseň. Začněte třeba jednou týdně. A pak přidejte další dny. Pohyb vám energii vezme jen na začátku. Dlouhodobě vám ji naopak vrátí.
- Perfekcionismus – zahoďte předsudky typu „když nemůžu cvičit naplno, nemá to smysl“ nebo „doma si nezacvičím tak kvalitně jako v gymu“. I krátký nebo méně intenzivní pohyb má význam a počítá se.
- Srovnávání s ostatními – vysekaná těla na sociálních sítích jsou výsledkem mnohaleté dřiny a odříkání. A v poslední době i dílem umělé inteligence. Srovnávejte se jen sami se sebou.
Buďte k sobě empatičtí. Je přirozené, že motivace není konstantní. Přichází a odchází. To, co vás u pohybu udrží dlouhodobě, není dokonalý plán, ale realistický přístup a schopnost pokračovat i ve dnech, kdy se vám nechce.
