Češi vyřadili Kanadu, hokejová horečka gradovala. S kým se výběr trenéra Hlinky utká ve finále? Soupeřem se stalo už podruhé v Naganu Rusko. I kvůli fenomenální formě Pavla Bureho bylo ve finále mírným favoritem. „My šanci na zlato ale nechtěli pustit,“ vyhlašoval kapitán Vladimír Růžička. A skutečně, Češi díky vítězství 1:0 vyhráli olympijské zlato. Od největšího úspěchu českého hokeje je to už dlouhé čtvrtstoletí.
Highlight finále byl jasný. Dominik Hašek kontra Pavel Bure. Ruský kapitán sestřelil ve druhém semifinále Finsko pěti brankami a měl hlavní zásluhu na divokém vítězství 7:4. Celkově měl na kontě už devět tref. Proti Čechům se ale neprosadil ani v základní skupině, přestože „medvěd“ vyhrál 2:1. Kanonýr, přezdívaný Ruská raketa, byl ve finále ale pouhým stínem. „Měli jsme za úkol ho zpomalovat ve středním pásmu. Protože když se Bure dostane do brejku, tak je nezastavitelnej,“ souhlasil obránce Jiří Šlégr.
První třetina patřila Rusům, ale Hašek si umanul, že žádný puk ze sítě už lovit nebude. Časem začali iniciativu přebírat Češi a Jágr s Beránkem orazítkovali tyče. Stejně jako v semifinále s Kanadou se na první trefu čekalo až do poloviny třetí třetiny. A opět se žíní od modré trefil obránce. Patera vyhrál další klíčové buly, Hejduk odtáhl bránícího útočníka a obránce Petr Svoboda měl dost času na svoji životní ránu. 1:0. „Tak přece jen existuje spravedlnost, to byla rána jak z kanonu,“ křičel radostí komentátor Petr Vichnar.
Rusové se už na nic nezmohli, a tak nastala bezbřehá radost. Dominik Hašek vyhodil radostí hokejku do vzduchu a rozsekl tvář obránci Šmehlíkovi, na Staroměstském náměstí skákalo zhruba 80 tisíc fanoušků, v novinách vyšel titulek Další vítězný únor a čekalo se na návrat zlatých hochů. „Já bych řekl, že jsme momentálně nejlepší,“ smál se obránce Šlégr. Na tiskové konferenci zasedli značně ovínění hrdinové a vznikla zábavná diskuze, které dominovali především trenér Hlinka a gólman Hašek. „Hašek na hrad,“ křičel celý národ. Všichni hráči si museli užít hromadu večírků, celá země byla na nohou. Například Dopita, Čechmánek a Beránek dostali symbolicky klíč od města Vsetína. Trenér Sparty Lener přišel kvůli sázce o knír, kapitán Růžička obrážel různé akce. „Od olympiády pořád někam chodím. Párkrát to ještě zvládnu, ale těším se, až si odpočinu,“ usmál se Růžička.
Extralize vylétly po turnaji návštěvy, všichni byli hladoví po hokeji. Zimáky se nejpoctivěji plnily v Plzni a Vítkovicích. Průměrná návštěvnost byla poprvé přes 5 tisíc lidí na zápas. Turnaj století patřil minulosti, český hokej vybojoval největší úspěch v tehdy devadesátileté historii. O čtyři roky později v roce 2002 v Salk Lake City přišla od Rusů odplata, když český tým vyřadili po výhře 1:0 už ve čtvrtfinále. V roce 2006 do Turína se naposledy sjela parta okolo Haška, Jágra, Straky, Špačka či Ručinského a byl z toho bronz. Ten Češi vybojovali proti – hádejte komu – proti Rusku. Od té doby český hokej na olympijskou medaili čeká.
